Asi jste to už zažili také. Objednáte si v restauraci oběd, ale to, co vám přinesou, vás víc rozesmutní než nasytí. Zelenina je zvadlá, omáčka přesolená, rýže se měla vařit o něco déle. Mně se to naposledy stalo na konci léta (teď už vím proč v prázdné) strakonické pizzerii Hai.
Nejprve jsme museli požádat o ztišení hudby, abychom svou objednávku nemuseli křičet, poté jsme dostali jen polovinu objednaných nápojů a nakonec přišla nejlepší fáze, kdy jsme se začali ptát na složení jídel, protože v jídelním lístku nebylo.
Obsluha byla patrně zvyklá a skvěle připravená, takže jsme se hned dozvěděli, že v zeleninové polévce, stejně jako na vegetariánské pizze, je „nějaká zelenina“. Líbí se mi, když se kuchař nebojí experimentovat.
Přestože výraz slečny servírky dával jasně najevo, že poskytnuté informace byly (alespoň pro ni) vyčerpávající, požádala jsem ji, zda by přece jen nemohla v kuchyni zjistit, jaká konkrétně zelenina by na pizze byla. „Určitě lilek,“ odpověděla a její setrvání na místě naznačovalo, že teď už opravdu očekává naši objednávku.
Asi patřím mezi hodně náročné zákazníky, a tak jsem znovu zopakovala prosbu, zda by se nemohla dojít zeptat. Několika drobnými prostředky neverbální komunikace mi dala najevo, co si o cestě do kuchyně myslí a odešla. Vrátila se po pár minutách s šokující zprávou – tutovku lilek na pizze nahradí mrkev s cibulí!
Když se mé překvapením zablokované artikulační funkce po chvíli obnovily, navrhla jsem, že si některé přísady raději vyměníme. Odpověď slečny servírky byla ale ještě překvapivější než předchozí mrkvová katarze: „Přísady nevyměňujeme, protože kuchař je Ital“. V tu chvíli začala červeně svítit kontrolka u mých zásob s asertivitou a já jsem věděla, že musím odejít. Ani mě nenapadlo zaplatit za upité nápoje.
Později jsem si uvědomila, jak pro mě bylo samozřejmé odejít bez placení, když jsem nebyla spokojená a napadlo mě, jaké by to asi bylo, kdyby byl nějaký zákazník nespokojený s mou prací. Došla jsem k tomu, že by v takovém případě bylo úplně v pořádku, aby také platit nemusel.
Takže inspirována strakonickou zkušeností oznamuji, že odevzdám-li vám text, v kterém budou například mezi podměty a přísudky panovat neshody nebo budete-li z jakéhokoli jiného důvodu s výsledkem mé práce nespokojeni, nic mi nedlužíte.